Proč si markeťáci a právníci při tvorbě brandu někdy nerozumí?

Často se mi stává, že přijde klient a říká: „Připravil jsem s marketingem tohle logo a chtěl bych ho zaregistrovat jako ochrannou známku.“ Já se na logo podívám, a přesto, že je krásné, zatrne mi lehce v šíji a už vidím tu situaci, jak budu klientovi vysvětlovat, že bohužel převažující prvky loga jsou slovní a totálně popisují, co výrobek/služba dělá nebo je.

Př.
„technic“ pro jakékoliv digitální, technické služby
„wellbeing“ pro brand prodávající doplňky stravy

A proč ten rozpor? Jasně, že za markeťáky asociovat v zákazníkovi společnost, které prodává technické služby je jednodušší, pokud v názvu brandu je „technic“.

Asociace potom v mozku vyvolá všechny společnosti zabývající se IT a jednu tam přidá, což je zase ten problém z pohledu právníka. To, že mozek přidá jednu společnost k mnoha ostatním, není účel ochranné známky. Ta funguje tak, že se řekne jeden brand a jen ta jedna společnost/produkt vyplave na povrch. Viz. všichni víme, že 🍎 je 💻.

Jak tedy k tomuto nedospět? 👇🏻

Propojte svého markeťáka a právníka hned na začátku procesu tvorby nového loga, obě strany se domluví a navrhnou vhodné řešení tak, aby brand byl chytlavý, ale taky pro business trvalý.